Sit down, relax...:-)
Na startu potkávám mladý pár, který na tohle romantické místo jistě nepřišel proto, aby pozoroval rogalistu, jak staví éro:-) "Sorry, jiný kopec na JV tady v Praze nemáme a brzy zmizím...":-) UP-Comet je za chvíli postavený a zbývá vyčkat na vhodný interval ke startu. Vítrpytel se bohužel působením větrů nějak zamotal, takže z něj není úplně zřejmé, co vlastně fouká. Nicméně podmínky vypadají docela rozumně, dva-tři kroky a už to letí. Pečlivě okopávám šišky v okolí startu a větší stromy opatrně oblétávám, chvílemi se držím, chvílemi klesám. Vzduch je příjemný a poprvé mám možnost okusit létání v mikině-rukávy vlají, stroj letí, svět je krásný...:-) Přidává se ke mě ptačí profesor, ale posléze začne mávat křídly a odletá-jestli si myslel, že ho budu kopírovat i v tomhle, to teda fakt nevím...Když nad polem vysouvám podvozek, přichází poslední bujarý termický žďuch dne, rána slušná, ale takhle nízko nad zemí zrovna radost nemám. Rozpočet celkem vychází a za pár vteřin sedím. Na poli po zimě začíná cosi růst, jen doufám, že to nebude kukuřice:-)
Po přistání...
Po sbalení stroje následuje procházka nahoru pro auto. Všude kolem to kvete a voní-hurá, jaro je tu! Bylo to sice docela krátké, ale pěkné svezení...
Žádné komentáře:
Okomentovat