Se slovy "no co, já teda letim" jsem šel na druhý let. Chvíli po vyputí se překvapivě ozvalo vário a já začal točit. Místy to trochu cloumalo, ale během chvilky jsem se vrátil do výšky vypnutí a tím to zdaleka nezkončilo. Postupně jsem se "škrábal" výš a výš, až jsem překročil hranici 1000m nad zemí :-)
pohled na budíky
Nastoupal jsem asi 1300m a vracel se k letišti. To mě nějaký ten metr stálo a nic kloudného se mi nedařilo chytit. Opodál nastoupal Matouš. Chvilku na to se konečně ozvalo další pípání. Situace se opakovala a já přeskakoval z pod jednoho mraku k druhému, za dálnici, nad Tábor, těsně na hranu TRA Milovice a zpět nad letiště.
pohled přes letiště na Tábor
Tou dobou mi již z neustálého "ležení na břiše" nebylo úplně nejlíp a ruce taky dostaly zabrat. Navíc teplota 15°C se ve slabém roláku taktéž ukazovala jako nedostatečná. Ale pořád jsem měl přes 1000m výšky a když se vário ozvalo znova, rozhodl jsem se ještě chvilku ve vzduchu pobýt a poslal to přímým letem na SZ. Trochu ve mně hlodala myšlenka poslat to domů, ale vzhledem k únavě a obavám jsem se nad TSA otočil a vrátil zpět. Ještě jsem jednou pro jistotu "natankoval" abych proti větru doletěl. Nad letištěm jsem už věděl že chci dolů, ale ejhle, nějak to nešlo! I při přímém letu mi vário hlásilo stoupání a já se z něj snažil uletět!!! Po nalétnutí -2m/s jsem vytrácel 360-tkami výšku a šel na přistání...
Tábor
K mému překvapení se i docela povedlo (rsp. byl jsem nadšen, vzhledem k bolavým rukám a "odumřelým" nohám) a příjemně tak zakončilo můj přes 2,5 hodiny dlouhý let, který se většinu času odehrával ve výšce 1000-1500m nad zemí (1600-2100mnm) :-)
rogalistická sešlost s mym lámošem v popředí :-)
Ostatní se sice neudrželi tak dlouho, nebo nedosahovali takových výšek, ale myslím, že nikdo nepřišel úplně zkrátka a všichni jsme se tak mohli radovat z vydařeného dne...
Žádné komentáře:
Okomentovat